GREED: Black Border - recenze hry

Posádka těžařské vesmírné lodi se změnila na bandu hladových masožroutů, které rozhodně neuspokojí ani dvoukilový hovězí steak. Chtějí vás, hrdinu ve skafandru, jenž přišel vyčistit příšerami infikovanou loď. Při prvních krocích uvnitř jejích útrob osvětlených často jen nouzovým světlem pochopíte, že rotačák, plamenomet nebo ostřelovací pušku nemáte v ruce jen tak pro srandu. Chladná zákoutí skrývají zombíky, roboty s cirkulárkou i laserem, obrovské pavoučí stroje nebo bojové automaty pojíždějící na pasových podvozcích a vybavené řádně tlustými kanóny.

Greed: Black Border nemá originální ani důležitou zápletku příběhu na pozadí. Postavu ovládáte z pohledu třetí osoby a zábava spočívá především v čištění jednotlivých prostor vesmírného korábu od zmutované havěti. Vstoupíte, vykosíte a jdete dál, přičemž cílem cesty je často místnost, v níž se nachází přístupová karta umožňující postup do dalších zamčených dveří. Nepřátel je hodně, jsou různorodí, ne zcela tupí (umí se i krýt za rohem) a přežít není nudně jednoduché. Musíte si najít správnou taktiku a dobře ji přizpůsobovat zbraním nenasytných zombíků nebo bojovým robotům.

Občas si střihnete jednoduché puzzle, v němž je například nutné zapínat stroje ve správném pořadí, nebo budete kličkovat mezi rotujícími lasery, což oddaluje moment, kdy se pro vás hra začne stávat stereotypní. Ale ještě než k tomuto momentu dospějete, budete potěšeni RPG prvky vylepšujícími hlavní postavu nejen o schopnosti, ale též o nové zbraně a prostředky hromadného ničení. Používáte aktivní a pasivní schopnosti, nacházíte nové upgrady skafandru či zbraní a prokousáváte se stále dál temnotou.

Musíme napsat, že nás Greed: Black Border bavil svou atmosférou i napínavými souboji, byť hratelnost není přehnaně variabilní a brzo přijdete na pár osvědčených triků, jak nepřítele spolehlivě ničit. Greed: Black Border si nainstalujte, dávkujte si ho po večerech, hodinu či dvě, a uvidíte, že nakonec s ním budete v mnoha věcech spokojeni.