Mech Commander 2 - recenze hry

Představte si, že ovládáte 17 metrů vysoký, 70 tun vážící kolos, vyzbrojený raketami vzduch - země, čtyřmi rychlopalnými kanóny ráže 40 mm, laserovým dělem a vrhačem vysoce explozivních min. Je to příjemný pocit, co říkáte? Už žádné šikanování od revizorů v tramvaji, žádné přiblblé průpovídky vašeho šéfa a o svačinu ve škole se také dělit nebudete. Život je krásný.

A teď si představte, že podobných ocelových bestií máte hned šest a 40 mm kanóny to teprve začíná. Přesně do téhle situace vás staví hra MechCommander 2, úspěšný pokus, jak přenést legendární deskovou hru Battletech na obrazovky počítačů. A rozhodně nejde o nějaký akademický zážitek. Zapomeňte na tahání kamenů po hracím poli jen o něco divočejší než Člověče, nezlob se a na střídání tahů s nepřítelem – MechCommander 2 je řízná strategie v reálném čase.

I přesto jsou ve hře prvky her na hrdiny mnohem výraznější, než byste čekali. Váš úspěch totiž silně závisí na výzbroji (konfiguraci) vašich mechů a zkušenosti pilotů.  Zúčastníte se kampaně, vyšperkované filmovými scénami s živými herci. I když tu a tam prosakuje drobet parodie, filmečky jsou zábavné a to, že se hra nebere smrtelně vážně, vůbec neublíží -  většina humorných scén je součástí jakési televizní talk show, která hezky zapadá do světa hry. Mise jsou přímočaré, lineární a plné pořvávání vašich pilotů a velitelů, což příjemně buduje atmosféru.

Na rozdíl od jiných her ze světa Battletech, předně parádní série MechWarrior, vás hra příliš nezatěžuje s některými koncepty (přehřívání, zaměřování konkrétních částí nepřátelských mechů). Někdo možná zapláče, na druhou stranu nebudou mít se hrou potíže ani úplní nováčci.

MechCommander 2 je i přes poměrně lineární kampaň a nepřítomnost skirmishe (tedy hry 1 vs 1 proti počítači na náhodné mapě) dobrým způsobem, jak nahlédnout do světa Battletech a užít si pocitu, který můžete zažít jen při pilotování těchto po zuby ozbrojených gigantů.