Broken Sword 2 - recenze hry

Legendární adventura Broken Sword: The Shadow of the Templars patří k těm fenomenálním hrám, do kterých se zub času ne a ne zakousnout. Podmanivá ručně kreslená grafika, dialogy psané lehkým perem a mystický příběh o hledání bájného pokladu templářů vtiskly počinu z dílny Revolution Software neopakovatelné kouzlo, které se ovšem tvůrci pokusili o pouhý rok později zopakovat.

Je slušné hned zpočátku přiznat, že se jim to nepovedlo. Ovšem překonat kvality mistrovského díla bývá často zhola nemožné a rozhodně je třeba jedním dechem dodat, že pokračování proslulé adventury sice laťku podlezlo, ale páteř si při tom rozhodně nezlomilo.

Stejně jako v prvním díle, i tentokrát protáhnete hlavního protagonistu George Stobbarta výpravným dobrodružstvím kolem půlky zeměkoule, a zatímco budete řešit solidně navržené puzzly, rozvine se vám pod rukama umně vyprávěný příběh ve stylu Indiana Jonese. A tentokrát spočine na vašich bedrech nelehký úkol zastavit mayského boha smrti, který hodlá zpustošit svět.

Bohužel, z vyprávění se téměř vytratila hlavní deviza prvního dílu – historický kontext. Příběh tak postrádá uvěřitelnou hloubku The Shadow of the Templars a raději klouže po dobrodružném povrchu. Možná i z toho důvodu je pokračování podstatně lineárnější a nedovoluje takovou svobodu pohybu, kterou měl člověk v první hře. Nemusí to ale nutně znamenat, že si při hraní přijdete ochuzeni. Tam, kde The Smoking Mirror postrádá hloubku, vrchovatě ji kompenzuje chytrým humorem. Oproti prvnímu dílu potkáte více karikované postavy a větší množství hlášek, které chrlí především Stobbart. K zahození není ani „novinka“ v podobě druhé hratelné postavy Nicole Collard (de facto sidekick z první hry), která vyprávění zpestřuje o paralelní děje.

Samozřejmostí je naprosto úžasná, něžně komiksová grafika, která využívá disneyovský styl kresby včetně sytých barev a výrazné mimiky postav. Málokterá dvourozměrná adventura se může pochlubit takovou mírou detailu, zvláště v době, kdy ruční kresbu nahradily z valné části sterilní rendery a laciné 3D enginy.

Broken Sword II možná nepřekonal svého staršího brášku a nepatří k úplné špičce žánru, ale šanci si rozhodně zaslouží.